Aktuální info

Tradiční ohlédnutí Jardy Bosáka

Fri, 24/06/11 - 17:46
Jarda Bosák shrnul v krátkém ohlédnutí letošní účinkování Chvojna ve IV.třídě

Poté, co v létě odešli do znovuzrozeného chvojeneckého B-týmu 4 hráči základní sestavy i trenér Izák, zákonitě se fandové na Chvojně obávali, jakým způsobem se to projeví na hře a výsledcích jejich oblíbenců v nové sezóně. Staronový kouč Kropáček vyzkoušel v přípravném zápase ve Chvojenci hned několik zajímavých tváří, z nichž nejvíce zaujal středopolař Vršanský. Na chvojenský kopec se též podařilo přivést důrazného Forga a univerzála Zapletala, na hostování pak přišel i L.Horák. V průběhu podzimu se k týmu připojil také stoper Kašpar. Asi největší posilou a příslibem do budoucna bylo pak angažování L.Čefelína, jemuž aklimatizace na domácí půdě podle očekávání dlouho netrvala a brzy dal o sobě gólově velmi významně vědět. Proti ambicióznímu týmu Dražkovic v úvodním mači ale rozhodla stará známá postava, kanonýr Mates Pětioký, jenž znovu potvrdil své mistrovství a fakt, že jeho občasné služby červenobílým barvám obvykle znamenají pro spoluhráče živou vodu. Soupeř byl po celé utkání lepší, leč naši borci ubojovali cenné tři venkovní body a zahájili podzim z kategorie hodně nečekaných. Následovala série dalších tří výher a první místo v tabulce bez ztráty bodu. První zaváhání Kropáčkových svěřenců přišlo v 5.kole na hřišti outsidera z Mateřova, kde červenobílí domácím vítězství po tragické první půli prakticky darovali. Následovalo vydařené derby proti Chvojenci s příznivým výsledkem 2:0, ovšem hned další duel v Popkovicích vrátil chvojenské hráče tvrdě na zem, domácí i nepřesný sudí byli nad jejich síly. Vysoká výhra proti Dřítči a především cenné tři body ze hřiště Rovně pasovaly Chvojno do role jednoho z aspirantů postupu. Nejdůležitějším zápasem podzimní části soutěže tak byl prestižní a velice vyhecovaný střet s Ostřetínem. Domácí dohrávali o deseti, k vidění byly dvě penalty, Chvojno nakonec vyválčilo remízu, která se vzhledem k vývoji mače dala považovat za úspěch. Tím ale rozhodně nebyly další dvě domácí plichty s Mikulovicemi a především Býští. Série tří domácích remíz byla podle mého názoru jedním z nejdůležitějších momentů sezóny, Chvojno lehce ztratilo kontakt se špicí tabulky a ztrátu nakonec nejenže nedohnalo, ale naopak se propadlo až na konečné 6.místo. Jasně nejlepším střelcem týmu byl po podzimu Kropáček, který svými 7 brankami hodně přispěl k poměrně lichotivému umístění červenobílých barev v tabulce. Jakkoliv byl úvod podzimu vzhledem ke stavu kádru famózní, jarní vstup už tolik radosti na tvářích Rowdies i pana Pětiokého nevyčaroval. V Býšti se Chvojno i s novicem Jiroutem na hrotu útoku nedokázalo vyrovnat s tradičně důraznou hrou soupeře a odjelo bez bodu, Dražkovičtí o týden později vůbec nedali Kropáčkovu ansámblu šanci a když se chvojenským fotbalistům nevydařil ani zápas v Dašicích, začalo být v červenobílých řadách pořádné dusno. K lepším zítřkům nastartoval Chvojno duel proti Velinám, kdy jsme zlomili houževnatého soupeře až ve druhém poločase díky penaltě, kterou vybojoval Králík, který spolu s B.Čefelínem musel narychlo lepit děravá místa v sestavě. Kdo by v tu chvíli tušil, že druhý jmenovaný, domácí ikona, jejíž kopačky už visely na hřebíku nad chvojenskou kabinou, odehraje dalších pět zápasů a dokonce vsítí branku. O týden později v Mněticích doplatilo Chvojno na žalostnou koncovku, když o poločase mělo vést nejméně o tři branky, nakonec bralo i bod, když domácí dvakrát trefili tyč. V utkání si také konečně odbyl premiéru v našem dresu Neumann, jehož registraci již nosí manažer Pětioký nejméně druhou sezónu v náprsní kapsičce S Mateřovem následovala poklidná výhra o čtyři branky, v dalším derby s Chvojencem ale nevhodně zvolená taktika v první půli i kvalitní soupeř znamenaly porážku 3:2, zaujal parádní Malého gól nůžkami.  Parádní souboj o druhé místo hostil chvojenský stánek v polovině května, kdy přijely Popkovice. Hosté vedli 0:2, domácí fantasticky během deseti minut po přestávce otočili, ale v závěru přišli i o bod za remízu a prakticky definitivně tak ztratili šanci bojovat o druhé, možná postupové místo za v té době již suverénním lídrem z Ostřetína. Ve Starých Žďánicích musel proti Dřítči po dalších lapáliích především na postu gólmana, kdy stabilní jednička T.Michalec obnovil motokrosovou kariéru a dvojka Pavouk stále nedoléčil zranění, mezi tři tyče dokonce Míša Flégl, nevedl si vůbec špatně a nakonec málem udržel nulu, když jeho spoluhráči v poli soupeře jednoznačně přehráli a konečné skóre (1:4) mohlo být mnohem vyšší. V zápase s Rovní pak Chvojno předvedlo možná nejlepší výkon roku, soupeř sice kousal, ale červenobílí dokázali zvítězit 2:0 a zajistit si tak solidní sebevědomí před cestou do Ostřetína. Už jistému postupujícímu šlo jen o čest a k utkání přistoupil trochu vlažně, i tak výsledný bod a remíza 1:1 potěšila, žel závěr se Chvojnu nevydařil a ze skvěle připraveného trávníku v Mikulovicích se žádný bodový import nekonal, domácí vyhráli zaslouženě 2:0.

Chvojno po raketovém startu poněkud doplatilo na úzký kádr, velmi často se sestava lepila na poslední chvíli, vypomoci v závěru sezóny musel i Bóda Čefelín, navíc se jako již tradičně příliš nedařilo střelcům, jejichž prapor musel dlouho držet alespoň trochu vztyčený osamocený veterán Kropáček. Soutěž byla letos nezvykle vyrovnaná, kromě dominujícího Ostřetína a Dražkovic, jimž skvěle vyšlo jaro, se další čtyři mužstva seřadila v konečné tabulce do čtyř bodů, i z tohoto pohledu mrzí především zbytečné ztráty s Býští, Mateřovem a v Mněticích. I tak snad Chvojno nabídlo svým příznivcům slušnou porci koukatelné kopané a pokud dojde k menšímu posílení, především pak rozšíření již zmíněného ne zrovna širokého počtu hráčů, kteří by pravidelně nastupovali, jsem přesvědčen o tom, že v příští sezóně můžou červenobílí atakovat pozice v první trojce.

 

 

Kompletní statistiky sezóny 2010/11 budou brzy doplněny