branka: Šponar
ČK: Šponar
diváků: 30
sestava: Trnka – Jirák(C) – Kalavský, Klíma, Malý – Horák, Komárek, Kropáček, Müller – M.Kvapil(Šponar), Pětioký(Michalec)

Červenobílé Chvojno dorazilo na vyprahlý trávník do Popkovic, kde našel svůj azyl nedávno vzniklý tým FK Pardubice, v sestavě, která leccos naznačuje o vývoji posledních měsíců. Z různých důvodů, především pak zdravotních, chyběli Izák ml., Brouček, J.Kvapil, Faltys, Kouřil, Flégl, Králík, navíc jen v civilu dorazil na lavičku Brunclík a mopedy zmožený Michalec přenechal své místo mezi tyčemi Trnkovi. Trenéru Izákovi tak zbylo všeho všudy 12 fotbalistů, kteří mohli naskočit do zápasu, z toho ještě Láďa Šponar rozhodně ne stoprocentně fit po vážném zranění. Situace tedy nebyla nejlepší již před úvodním hvizdem. Hned ve druhé minutě mohl pak Trnka poprvé lovit míč ze své sítě, ovšem domácí forvard v obrovské šanci neuvěřitelně přestřelil. Prvních dvacet minut patřilo jednoznačně našemu soupeři, Chvojno nebylo schopné podržet balón a v útočné fázi podpořit dva vysunuté hroty ze zálohy více než jedním hráčem. Tři věrní Rowdies, kteří do Popkovic přijeli a byli hodně slyšet, se přesto mohli radovat, jenže Komárek po Horákově přiuknutí na hranici vápna v dobré pozici prováhal příhodný moment ke střele. Pak už přišla vedoucí branka Pardubic, když si domácí útočník naběhl mezi tři naše beky a Jirák, který jediný zareagoval na jeho pohyb, již nestihl zabránit nejhoršímu. Domácí měli ještě několik nadějně vypadajících příležitostí, z pohledu Chvojna stojí z první půle za zmínku již snad jenom přímý kop po faulu na Pětiokého, který ovšem Kropáček namířil pouze do domácí zdi. Jinak soupeř a také hlavní rozhodčí, jenž začal měřit oběma mužstvům alespo� přibližně stejným metrem teprve po vedoucí brance Pardubic, našim borcům nic nedovolili. Po změně stran se hra přece jen vyrovnala, přesto měli ze hry více Pardubičtí. Trnka se však mezi tyčemi překonával a fantastickým zákrokem zneškodnil samostatný průnik domácího křídelníka z levé strany. Na druhé straně spálil stoprocentní loženku po milimetrové příhře Malého Kalavský. Skóre se znovu měnilo, když jeden z domácích hráčů unikl po pravém křídle a posléze přelstil Kalavského i Trnku nečekanou střelou z otočky, proti níž nᚠgólman neměl nárok. Chvojno však zbraně nesložilo a střídající Šponar chytrým obloučkem snížil na rozdíl jediného gólu. V tu chvíli se ovšem na hřišti začaly dít věci velmi nechutného ražení. Z protiútoku Pardubic sudí vymyslel nesmyslnou penaltu, kterou ještě Pardubičtí lehkovážně zahodili. O chvíli později byl pak velice nevybíravě zezadu faulován Horák, jehož se jal pomstít Šponar, který přistrčil viníka zákroku. Ten předvedl takřka „hollywoodský“ pád a rozhodčí místo potrestání předchozího hrubého faulu pouze ukázal Šponarovi červenou kartu. Zápas se tím změnil v naprostou frašku, již svými hereckými etudami ještě podpořil domácí stoper, který se chvíli po svém na první pohled smrtelně vypadajícím zranění vysmíval chvojenské lavičce a poučoval ji, jak správně přihrát zákrok soupeře, aby si ho rozhodčí všiml. Hlavní arbitr předvedl opravdu žalostný výkon a svým tendenčním řízením duelu poukázal na fakt, že Chvojnu se na venkovních hřištích rozhodně nebude vítězit snadno. V závěru zápasu do rozhozené chvojenské defenzivy zasadili domácí třetí ránu, ale ještě smutnější skutečností bylo zranění Trnky, který si z posledního souboje utkání odnesl pohmožděný prst a jeho start za týden proti Mateřovu je tak ohrožen. Soupeř byl sice fotbalovější, ale o to víc zaráží fakt, že ho rozhodčí k vítězství nakonec musel dotlačit a na celý nedělní večer to vrhá velmi smutný stín. Nelze však také odhlížet od toho, že Chvojno si tentokráte vypracovalo minimum brankových příležitostí a hra rozhodně nebyla ideální. Navíc v sobotu nejspíš nebude moci nastoupit Šponar, otazník visí nad startem Trnky a také Kalavského. Doufejme tedy, že se k návratu na trávník odhodlá kapitán Martin Brouček a že červenobílí zahájí na domácí půdě cestu za lepšími zítřky.