Branky: Pětioký, Trnka
Diváků: 50
RozhodÄŤĂ­: Sponner
Sestava: Michalec – Jirák(C) – Kalavský (Muller), Malý, Flégl – Horák, Komárek, Trnka, M.Kvapil – Brunclík (Brouček), Pětioký

Po třech vítězstvích v řadě čekal Chvojno o poznání t잚í soupeř, soused v tabulce, rove�ský B tým. A ani tentokráte červenobílí nemohli nastoupit v kompletní sestavě. Na stopera se sice vrátil kapitán Jirák, kromě dlouhodobých marodů však citelně chyběl Klíma, distancovaný Šponar, neznámo kde se nacházející Venca Kropáček a pouze na lavičce zápas zahájili Muller a Brouček, kteří ani jeden nebyli zcela fit. Kouč Izák proto udělal v rozestavení několik změn, z nichž tou největší bylo nasazení Trnky do středu zálohy. Tento krok se v průběhu utkání ukázal jako velmi dobrý. Bohužel však celý zápas hrubě ovlivnil svým tristním výkonem sudí Sponner. Chvojno se od úvodu muselo bránit aktivnějším domácím a Michalec měl od prvních minut plné ruce práce. Hned v úvodu promarnili domácí obrovskou šanci, když jejich forvard přestřelil ve vyložené pozici z malého vápna. Chvojno kontrovalo šancí Malého, který však z pravé strany vystřelil slabě a nenadělal domácímu gólmanovi mnoho starostí. Na druhé straně dvakrát nebezpečně pálili domácí. Zhruba kolem dvacáté minuty začal rove�ský pažit zkrápět hustý d隝 a míč dostal velice rychlý odskok, o čemž se přesvědčil i Michalec, jenž s obtížemi krotil nebezpečný přímý kop Rovně u své pravé tyče. Chvojno v první půli vyloženou šanci nemělo, ačkoliv především Pětioký rozjel několik velice slibných brejků, našim borcům ale chyběla kvalitnější finální přihrávka. Chvilku před poločasem se do hry poprvé přímo šíleným způsobem vložil Sponner. Rove�ský útočník pádil vstříc Michalcovi, svoji střelu však umístil vedle chvojenské brány a poté zajel do našeho gólmana, Sponner však střet posoudil jako Michalcův faul a nařídil naprosto nesmyslnou penaltu. Michalec si sice na míč sáhl, leč domácí se štěstím proměnili a rázem byli na koni. Jenže Chvojnováci se nevzdávají. Do druhé půle nastoupili jako vyměnění a na hřišti se začaly dít věci. První šanci ještě Pětioký neproměnil, když po centru Horáka z pravé strany pálil dva metry nad. Pak se krásnou přihrávkou mezi beky prezentoval Komárek, ovšem pomezní zastavil v sólu výborně hrajícího Pětiokého vztyčeným praporkem. Vyrovnávací branka tak přišla až po kombinaci Horáka s Brunclíkem, kdy druhý jmenovaný krásnou přihrávkou našel na malém vápně Pětiokého a ten se nemýlil. Domácí sice stále měli územní převahu, ale od tohoto momentu jako by nevěděli, jak na chvojenskou defenzivu dirigovanou Jirákem vyzrát. Jedinou výjimkou byla stoprocentní příležitost jejich robustního útočníka, který zcela sám před Michalcem ovšem fatálně selhal a nechal našeho brankáře vyniknout. Chvojno pak šlo do vedení, když Trnka nejprve rozehrál přímý volný kop pár metrů za hranicí velkého čtverce, rove�ská obrana ho odvrátila pouze zpátky k našemu záložníkovi a ten nádhernou ranou vymetl šibenici domácí svatyně. V tu chvíli už přestali poněkud „namistrovaní“ domácí vývoj utkání unášet a na trávníku bylo k vidění několik přímo brutálních zákroků, z nichž především ten na Brunclíka (který spolu s Kalavským musel z utkání pro zranění odstoupit) a posléze na M.Kvapila volaly po červené kartě. Sponner však s bohorovným klidem rozdával žluté pouze Chvojnu za řeči a umožnil tak Rovni na kluzkém terénu velice tvrdou, možná až záludnou hru. Když už se zdálo, že červenobílí vyválčí velmi cenné tři body, přišla chyba Malého, který pouštěl kulatý nesmysl do zámezí, ale nevšiml si nabíhajícího protihráče, který už měl dost snadnou úlohu a nechytatelnou střelou vyrovnal. Chvojno nakonec veze z Rovně bod, ale troufám si tvrdit, že po dlouhé době měla jeho hra opravdu hlavu a patu a výkon je rozhodně příslibem do dalších zápasů. Stinnou stránkou je zranění Kalavského a Brunclíka, věřmě, že se dají co nejdříve do pořádku, protože chvojenská marodka je i bez nich příliš početná.